Komentáře: Arménský kaleidoskop vztahů na Kavkaze

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Wed, 25 Feb 2009 19:11:57 +0000

Také si neumím představit
vyřešení karbašského konfliktu v tomto století. Arméni jsou spokojeni, podařilo se jim obsadit skoro všechna sporná území. Je těžko říci, zda je NK nezávislý de facto, já bych spíš řekl, že de iure, navenek se prezentuje jako samostatný stát (který uznala pouze Arménie), fakticky je to součást arménského státu. A vztahy s Tureckem bych taky nemaloval na růžovo. Arménii docela vyhovuje její rusko-perská osa. Ano, NK zrovna neprosperuje, jeho nejistá budoucnost nějaká ani investory, ani arménské osadníky do tohoto vylidněného kraje… A co by Arménie dělala v EU, to vážně nevím, zdejší demokratura nekulhá snad jen ve srovnání s Baku, o hospodářské slabosti ani nemluvě…

Od: PK

PK — Tue, 24 Feb 2009 18:50:26 +0000

zabavne
Jsem se dobre pobavil a na rozdil od JJ nesouhlasim takrka s nicim. Asi by to chtelo pracovat s vice zdroji z ruznych stran. Zastavim se jen u oblibeneho Karabachu, protoze si nemuzu nechat ujit, anzto vam nejak uslo, ze NK je de facto nezavisly a ze se v otazce konfliktu nejedna pouze o NK, ale i o okolnich sedm okresu, ktere jsou zcela ci castecne Armenii okupovany. Azerbajdzan NK nikdy nepusti (Garabagh bizimdir!!!:), coz mi pripomina vase „vztahy, ktere zatim prakticky neexistuji“ – jisco kak! Existuji maximalne, jak jinak lze oznacit valecny stav, ve kterem se A+A stale nachazeji nehlede na primeri v roce 94. Piste dal, hodne stesti!

Od: Jirka Just

Jirka Just — Tue, 24 Feb 2009 12:09:28 +0000

pro autora
Jaká je hlavní příčina spolupráce Ruska s Arménií? Její geostrategická poloha na Kavkazu. Díky ní si Moskva mohla zachovat svůj vliv i po stažení z Gruzie (konec roku 2007). Proto je Rusko i garantem bezpečnosti země, tak i nejdůležitějším ekonomickým donorem.

Přesto nesouhlasím s Vámi, že by se Arménie mohla stát alternativou pro tranzit kaspické ropy do Turecka. Tato varianta je z bezpečnostního i politického hlediska takřka nereálná.

Co se týče energetické orientace Jerevanu na Teherán, hlavní motivací zde není zmenšení závislosti na Rusku (ačkoliv faktor ceny nelze opomíjet), jako spíš na tranzitu přes Gruzii, která má dobré vztahy s Ázerbájdžánem.

Každopádně, já osobně nejsem velký optimista v otázce řešení náhornokarabašského konfliktu. A to zejména kvůli tomu, jakou roli hraje pro obě strany (viz např. prezidentské volby v obou zemích).